Poklad

Román (napsaný r. 1881) stopuje první záblesky českého obrození po době temna v životním prostředí rokokové šlechty. Podstatu obrození vidí J. především v osvobození lidu od pout, do nichž jej uvrhla panovačnost starého feudalismu. V "Pokladu" jsou to pouta duševní, ona strašná duchovní tma, v níž byl lid udržován, jen aby neprohlédl. V románě se vypráví o tom, jak majitel zámku a panství Potštejna, osvícenec neplodné povahy, hledal poklad ve zříceninách starého hradu. Hlavním nositelem osvícenství není zde však tento šlechtic, nebo snad jiní zástupci rokokové společnosti, ale lékař lidového původu, který bojuje proti jesuitské zlobě, proti duševní otupělosti, pověrčivosti a náboženství fanatismu mezi lidem. Naučí se chápat i snahy o nový a lepší život a osud českého národa. Pronásledované tajné České bratry zachraňuje posléze vydání tolerančního patentu (1781). (Podle Z. Nejedlého)