Román anglické spisovatelky, vydaný r. 1928, způsobil tehdy podobné pozdvižení, jako hlavní díla J. Joyce a D.H. Lawrence. Autorka, poučena výtěžky Freudovy psychoanalýzy, se pokouší vystihnout fyzickou i psychickou osamělost lesbické ženy, která je ve společnosti uznávající jen heterosexuální lásku bytostí vyvrženou, nechápanou a přinucenou skrývat své tužby. Svědomitou snahu R. Hallové o pravdivé a rozumějící vypodobnění ocenil i významný sexuolog H. Ellis.