Tři povídky a skizza ze života českého lidu v době rokoka. Radostnou a smavou dobu nejlépe vystihuje "Zahořanský hon", kde tři náhodně se sešedší umělci, přišlápnutý kantor-hudebník, nadaný malíř a obratný myslivec aranžér panských honů, bojují svorně v přiměřeně ladném rokokovém milostném příběhu proti zámeckému vrchnímu, v němž je ztělesněna tupost panských úředníků. - Povídka "Učitelský" vystihuje osud celého kantorského stavu v nedávné době (30. léta 19. stol.) a toho učitelského pokolení, které tolik přispělo k hudební slávě českého jména. Chudé bylo živobytí začínajícího "spomocníka", který často trpěl pod různými principálkami i pod rozmarnými nápady církevní i šlechtické vrchnosti a

Číst dál

jen hudbou v kostele a při vesnických zábavách si přivydělával, aby nemusel chodit na stravu po číslech. - Obrázek z bramborové války "V Pekle" kreslí osudy tří císařských vojáků, kteří se dostanou posádkou do zapadlého pekelského mlýna v údolí Metuje. - Doplňující jej skizza "Mudrcové" líčí dva Čechy, kteří se jako vojáci octli ve dvou proti sobě stojících armádách a na stráži si porozuměli proto, že začali uvažovat o nesmyslném bojování.