Svatý Julián Eymard nad eucharistií nepřestával žasnout, když hlásal, že „všechny zázraky převyšuje svým obsahem, nad všechny vyniká délkou svého trvání. Je to neustále trvající vtělení, ustavičně se obnovující Ježíšova oběť: je to hořící keř, který neustále plane na oltáři, je to mana, pravý chléb života, který denně sestupuje z nebe“. Jen postupně člověku dochází, o jak zázračnou skutečnost se jedná. Je dobré živit v sobě úžas nad tímto tajemstvím, aby nám svátost lásky nezevšedněla. Je totiž nevyčerpatelná, stále v ní můžeme objevovat nové a nové „zlaté žíly“. Kéž by i tato knížečka napomohla tomu, abychom hlouběji poznali „svátost Ježíšova srdce“ a její životodárnou moc. (z úvodu autora)